V sobotu 12. prosince se konal asi jeden z posledních letošních závodů. Východně od Prahy, v klánovickém lese se pod taktovkou Honzy Mrázka běžel závod Pražské zimní ligy (PZL). Pro velký zájem byla akce rozdělena na dvě části, celkem se zúčastnilo přes 300 závodníků. Běželo se na mapě Megavidrholec (1 : 15 000, ekvidistance 2,5 m, A3), která byla složena z několika starých map a výřezů z Mapy.cz (převedených do OB klíče). Byly připraveny čtyři tratě – A (15,2 km, 70 m, 15 k), B (11,4 km, 40 m, 13 k), C (7,8 km, 20 m, 9 k) a D (6,7 km, 20 m, 7 k). Jak je poznat z parametrů tratí – jednalo se o klasiku na naprosté rovině. Hodně zaokrouhleně to vychází jedna kontrola na jeden kilometr.

Na start jsme se z teplického oddílu postavili dva. Taťka si vybral trať C, já trať B, ale na poslední chvíli jsem se přehlásil na A. Nebyl to dobrý nápad. Naběhl jsem přes 19 km, naštěstí téměř po rovině. Na první dvě kontroly jsem byl zmatený a dělal chyby. Nemohl jsem si zvyknout na měřítko a na styl mapy (splácanina různých starých map). Od třetí kontroly jsem se s mapou seznámil a vše už šlo lehce. Běh ale vůbec neubíhal a po 8 kilometrech už mě to přestalo bavit. Chvílemi jsem si namísto orienťáku připadal, že naviguju při jízdě po dálnici. „Jednou za deset minut se podíváš do mapy, kudy dál. Dva kilometry běžíš rovně, pak zahneš doprava a další kilometr rovně.“ Zajímavá byla kontrola číslo 9, která se zdála být v čistém lese, ale kdo pozorněji četl popisy, zjistil, že je v nově vysazeném pásu malých borovic. Dost lidí to tam hledalo.

Později jsem zjistil, že jsem byl ve své kategorii nejmladší. Pro příště teda vím, že se nemám přihlašovat do extrémních kategorií. Závod jsme oba dokončili celý, i když já tedy s křečemi v nohou. Taťka 37. z 93 (79:50), já 27. ze 79 (105:18).

Mapa s postupy k nahlédnutí zde: http://loko-teplice.info/images/stories/martin-a.jpg